CZK EUR
změnit jazyk cz

Na skok za kamzíky

Slovinsko Bovec

 

Letos jsme už popáté vyrazili na kamzičí říji do Slovinského městečka Bovec. Z Brna je to po dálnici příjemných pět hodin cesty, následovaných ještě přejezdem na loveckou chatu v nadmořské výšce 1200 metrů. Máme dobrý čas, a tak se rychle převlékáme a vyrážíme na lov. Jsou dvě hodiny odpoledne, to ještě něco stihneme.

 Sasta Camo maskování

Tentokrát jsme se místo tradičního koženého oblečení Carl Mayer - Brünn rozhodli vybavit moderně. Základem je funkční termoprádlo značky Brynje z merino vlny. Čekají nás prudké výstupy, při nichž se zapotíme, ale nahoře v horách se potřebujeme udržet v teple. Pro tyto účely je toto termoprádlo přímo ideální neboť skvěle odvádí pot, ale přitom hřeje. Další vrstvu tvoří funkční rolák značky 5.11 Tactical a komplet bundy a kalhot Sasta Mehto se speciální třívrstvou Goretex membránou. Neprofoukne, ale přitom skvěle dýchá. Jeden tradiční kus vybavení jsme si však nakonec vzali - Alpenstock, neboli typickou dlouhou horskou hůl, která značně zjednodušuje pohyb náročným horským terénem.

 
Oblečení Sasta Mehto

 

Vyrážíme. Náš průvodce Primoš je sportovec, a je to poznat. Hned od chaty nasazuje ostré tempo a hodinu a půl nás vede čarokrásnou alpskou krajinou až do skalnatého údolí, kde zvolní. Začínáme pátrat po zvěři. Asi po hodině zahlédneme přes údolí mladého hledajícího kamzíka. Zalehnu a připravím se ke střelbě. Tentokrát jsem si přivezl na otestování kulovnici Blaser R8 ráže 6,5-284 v nové karbonové pažbě. Dálkoměr Swarovski ukazuje 350 metrů. Zalícím, vydechnu a mačkám spoušť. Zásah! Kamzík se láme a mizí za skálou. Musíme rychle za ním, než se setmí. Krkolomným tempem vyrážíme na druhou stranu údolí a ve slábnoucím světle pátráme po kamzíkovi. Terén je zrádný, a já jsem šťastný za pevné boty Lowa, ve kterých se nemusím bát o kotníky. Kamzíka nakonec nacházíme na skalní římse, metr od jejího okraje. Vytahuji nůž a dávám se do vyvrhování. Zavírák Hubertus nezklame a brzy je hotovo. Poté následují gratulace, přípitek slivovicí a cesta zpět k chatě. Jelikož už mezi tím padla noc, jdeme pomalu za svitu čelovek a nad hlavami nám září tisíce hvězd. První den se vydařil.

 
západ slunce

 

Druhého dne vyrážíme už před pátou ráno. Čtyři hodiny stoupáme v mrazu a ve tmě, než nalezneme další vhodné údolí. Pak už nemusíme ani dlouho pátrat po zvěři, neboť prakticky hned spatřím na horizontu kamzíka. Zbývá najít jen vhodnou střeleckou pozici, neboť kamzík je od nás 500 metrů. Než se však zadaří, objevuje se v údolí pod skálou, na níž kamzík stojí, šestnáctihlavé stádo vysoké včetně jednoho jelena. Kamzík je zaregistroval a přeběhl za hranu kopce, čímž nám zmizel z dohledu. Přímo nad námi se sice zdržovali další čtyři kamzíci, ale šlo o mladé kusy. Chvíli jsme proto čekali, zda se neobjeví lovný kus, ale nestalo se tak.

 Střelecká pozice lov kamzíka

 

Naším průvodcem je toho dne ředitel místní školy, zdatný horský turista a zkušený lovec. Když se neobjevil žádný lovný kus, velí k přesunu jinam a zhruba hodinu nás prudkými a úzkými horskými stezkami vede stále výš. Nakonec nás zavedl až do soutěsky, nabízející nádherný výhled na masiv Triglavu. A také se zde prochází čtyřhlavé stádo kamzíků doprovázené lovnou kamzicí. Kamarád Vlasta neváhá, zalehá a přesnou ranou na asi 200 metrů kamzici trefuje. To však ještě není konec. Málem jsme nestihli úspěšnou ránu ani oslavit, když náš průvodce velí k dalšímu přesunu. Srdnatě říká, že odnese klidně i dva kamzíky, a vede nás za horizont, kde má být výborný rozhled. A také že ano.

 Svačina v horách

Jen co jsme překonali horizont, v prudkém ranním protislunci zahlédnu lovného kamzíka. Zdál se mi sice trochu malý, ale vhodný. Vlasta mi z bundy dělá stín, já zalehnu a mířím. Kamzík je ode mne něco přes 250 metrů. Zklidním se, pomalu vydechnu a střílím. Kamzík popoběhne o třicet metrů, trochu zavrávorá a padá k zemi. Vyrážíme za ním. Cesta nám zabere jen asi dvacet minut, ale překonáváme při ní hned dva kopce. Ale ten výsledek! Z malého kamzíka se vyklubal pětiletý kamzík oceněný 103 body! Jsme nadšení. Slavíme, objímáme se, připíjíme si slivovicí. Tohle nikdo z nás nečekal! A tak se posadíme, rozložíme trochu jídla a pití, a 2000 metrů nad mořem si děláme malý lovecký piknik s výhledem na krásnou scenérii Alp. A pak si náš průvodce nakládá oba kamzíky na záda a vyrážíme na čtyřhodinový pochod zpět na loveckou chatu. Máme za sebou alespoň pro mne jeden z nejlepších loveckých zážitků za dlouhou dobu. Společně s lovem marala a kozoroha na sibiřské Altaji rozhodně ten nejlepší v tomto roce. A vím, že příští rok se do Slovinska zase vrátíme.

 kamzík slovinsko

Autor: David Dočkal, Adam Wolfsberg



Na skok za kamzíky - 1241168 -
Aktuální článek: Na skok za kamzíky

Vložit komentář

Jméno
Email ( email není zveřejněn )
Váš příspěvek   ( Fotky můžete vložit po odeslání příspěvku. )
opiště kód
antispam
     Více informací

© www.wildgame.cz

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Potvrzením udělujete souhlas pro jejich užívání a také souhlas pro využití osobních údajů pro účely marketingu.   Další informace