Puška opakovací Schmidt-Rubin K31 cal.7,5x55 Swiss

Schweizerische Ordnanz Karabiner Model 1931 (K 31)

Švýcarská armádní karabina (K = Karabiner) model 1931 je vrcholem vývojové řady opakovacích pušek značených též dle dua konstruktérů Schmidt - Rubin (plukovník Rudolph Schmidt byl technickým důstojníkem státního arzenálu v Bernu a konstruktérem zbraní, major Eduard Rubin byl ředitelem státní muničky v Thurnu) komorovanou pro náboj GP11. Tato zbraň vznikla na základě zadání švýcarské armády z konce 20. let 20. století, kdy byla požadována zbraň se shodným závěrovým systémem jako měly předchozí modely (G 96/11, G 11 a K 11), dosahující minimálně stejné nebo lepší přesnosti ve srovnání s puškami G 11, nesměla být výrazně delší než karabina K 11 a měla být výrobně levnější. Výsledkem byla jedna z bezesporu nejkvalitnějších a nejpřesnějších opakovaček, jaké se kdy dostaly do sériové výroby. Oproti předcházejícím modelům se karabina K 31 vyznačuje zesíleným pouzdrem závěru, přičemž změnou konstrukce celého závěrového ústrojí bylo dosaženo jeho celkového zkrácení, čímž se podařilo prodloužit hlaveň a záměrnou, aniž by narostla celková délka zbraně. Karabina K 31 vydržela ve výzbroji prvosledových jednotek až do roku 1958 a nadále se používala a používá pro různé střelecké soutěže.

Pušky Schmidt - Rubin nahradily koncem 19. století ve výzbroji švýcarských ozbrojených sil zastarávající pušky systému Vetterli. Prvotní provedení těchto zbraní sice již neslo rysy provázející modelovou řadu pušek a karabin Schmidt - Rubin až do ukončení výroby v roce 1958, nicméně nejstarší model 1889 byl ještě komorován na náboj GP90 (7,5 x 53,5 mm) laborovaný ogivální střelou o hmotnosti 13,7 g. Tento náboj prošel postupnou modernizací, jež vyvrcholila přijetím moderního náboje odpovídajícím i současným vysokým standardům. Náboj GP11 (7,5 x 55 mm) je již klasickým puškovým nábojem 20. století. Je laborován celoplášťovou zahrocenou střelou s člunkovou základnou (boat tail) o hmotnosti 11,3 g, s počáteční rychlostí cca 810 m/s. Díky vysoce precizní výrobě jak zbraní, tak střeliva, jsou pušky Schmidt - Rubin dodnes považovány za etalon přesnosti mezi sériově vyráběnými opakovacími puškami.

Z konstrukčního hlediska je na puškách Schmidt - Rubin nejdůležitější závěrové ústrojí. Společným rysem všem modelům těchto zbraní je typický přímotažný závěr, jenž významně zvyšuje teoretickou rychlost palby. Provedení závěru se v průběhu dobu vyvíjelo, zejména v závislosti na zvyšujících se výkonech (a pracovních tlacích) střeliva. Kromě přesunu uzamykacích ozubů ze zadní části těla závěru na jeho předek došlo také k celkovém zkrácení ústrojí a tím i pouzdra zbraně i celkové délky.

Po zavedení základní pušky (Gewehr) 1911 a konverzního modelu 1896/11 vyvstal nicméně požadavek i na zkrácené provedení, tzv. karabinu (Karabiner = K). Tak vznikl model K 11. A zatímco výroba základního modelu G 11 byla ukončena již roku 1919, výroba karabin K 11 běžela až do roku 1933. Tehdy nastoupil vrcholný model celé řady pušek a karabin Schmidt - Rubin, model K 31. Tato puška je dnes považována za jednu z absolutně nejkvalitnějších a nejpřesnějších sériově vyráběných opakovaček na světě. Ve výzbroji se jako standardní armádní zbraně pušky Schmidt - Rubin udržely do roku 1958 (kdy byly nahrazeny další legendou, puškou SIG 510 nebo-li Stgw. 57), nicméně od záložních jednotek byly zcela staženy až koncem 70. let 20. století. Mnohde se nicméně nadále užívají jako sportovní zbraně a pak také vzniklo nemalé množství odstřelovacích variant osazených různými optikami, jež rovněž vydržely ve výzbroji mnohem déle. Pušky Schmidt - Rubin všech provedení jsou nadále v zemi svého původu velmi populární a rozšířené a užívají se zde ke sportovní střelbě různých disciplín.